Tuto bylinu asi většina zná díky pichlavým kuličkám květního úboru, které se snadno přichycují na oblečení. Léčebné použití lopuchu je známo již od středověku, kde se používaly listy, plody i šťáva z čerstvých kořenů a to k léčení ledvinových kamenů, povzbuzení činnosti ledvin či při dětské kolice. Jindřich III. například věřil, že lopuchem vyléčí syfilis. Lopuch se také často používal k výrobě vína nazývaného „pampeliška a lopuch“. Semena lopuchu se zase nosila na krku v malém váčku jako cikánský lék proti revmatismu. V Japonsku se pěstuje jako kulturní rostlina pod názvem „gobo“.
Čeleď: hvězdnicovité, LA: Astraceae
LA: Arctium lappa, SK: Lopuch väčší, EN: Burdock
Popis lopuchu plstnatého
Dvouletá bylina, z jejíchž vřetenovitých kořenů vyrůstá větvená a až 2 m vysoká lodyha. Ta prvním rokem vytváří růžici velkých přízemních listů a druhým lodyhu s květy. Listy jsou střídavé, vejčité až lehce srdčité, oddáleně zubaté a na rubu šedě plstnaté. Úbory jsou fialové a kulaté, uspořádány v chocholičnatém květenství, pokryté pavučinovým závojem. Plody jsou nažky s krátkým pápěřím, dlouhé až 7 mm. Kvete v červenci a srpnu.
Použití a sběr lopuchu plstnatého
Sbíráme kořen, někdy list a semeno. Kořen se sbírám nejlépe na podzim, sklízet se však může i na jaře. Poté se rychle umyje, rozpůlí a osuší, při umělé teplotě při max. 50°C. Jeho účinnost nejlépe zachováme tím, že ho před sušením na 3 minuty ponoříme do vroucí vody.
Obsahuje především silice (0,2%), sliz, tříslovinu, inulin (45%), minerální látky, lappin a fytoncidní látky.
Působí příznivě při poruchách trávicího traktu, zlepšuje činnost jater a žlučníku. Posiluje odolnost organismu. Má močopudné i potopudné účinky. Čaj je vhodný při zvýšeném zadržování vody v těle, při rekonvalescenci, dně, močových kamenech, peptickém vředu, jarní únavě a také jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Důležité místo shledává i u zevního použití a to při ekzémech, hnisavých procesech, pohmožděninách, špatně se hojících ranách a při seboroické dermatitidě vlasové pokožky, rovněž posiluje růst vlasů. Vhodný i při akné.
V kosmetice se z lopuchu vyrábí olej jako masážní prostředek pro růst vlasů a k regulaci kožního mazu. Opodstatnění má i v homeopatii, kde se užívá proti kožním nemocem a lupům.
Pražené kořeny se přidávají do kávy místo cikorky, mladé listy mají zase využití v kuchyni – přidávají se do salátů a polévek. Z kořenů, které se jedí jak syrové, tak i vařené nebo pečené, se připravují karbanátky.
Lopuchový čaj
Jednu čajovou lžičku (cca 4 g řezané drogy) zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme přes noc luhovat a poté scedíme. Při cukrovce je vhodné užít 20 g vody na jeden šálek a pít čaj 3x denně.
Lopuchové pivo
Suroviny:
- 3 velké kořeny lopuchu
- 250 g cukru,
- 1 lžíce sirupu nebo melasy šťáva z jednoho citronu
- kvasinky
- 4,5 l vody
Kořeny lopuchu omyjeme, nakrájíme na malé kousky a povaříme 30 minut v polovině potřebné vody. Poté přidáme cukr, melasu, citrónovou šťávu a mícháme, dokud se ingredience nerozpustí. Pak tekutinu scedíme do fermentační nádoby a dolijeme zbytkem vody. Po zchladnutí přidáme kvasinky a po pěti dnech stání stočíme do lahví se šroubovacím uzávěrem. Před použitím necháme týden uležet.
Zajímavosti o lopuchu
Pohané lopuch považovali za bylinu, která poskytuje ochranu – z kořenů vyráběli různé amulety, listy přidávali do kadidel či je rozložili kolem domu nebo svatyně. Lopuchové pivo bylo oblíbeným nápojem rituálů očisty a bezpečí.