Pámelník bílý, jehož domovem je Severní Amerika, je hustě větvený a silně odnožující mohutný keř, který dosahuje až dvoumetrové výšky, spolehlivě jej poznáme dle typických bílých bobulek zrajících od podzimu do jara. Počátkem 20. století byl dovezen do Evropy, v České republice patří k nejrozšířenějším dřevinám, je vysazován především v parcích, sadech či sídlištích podél cest, odkud zplaňuje do dalších míst. Co se týče historie, dříve byly plody a kořen využívány v lidovém léčitelství a to nejen pro posílení imunity, ale i pro léčení potíží močových cest a k hojení ran. Mimo jiné se pámelník používal jako prostředek k dávení a jako projímadlo.
Čeleď: zimolezovité LA: Caprifoliaceae
LA: Symphoricarpos albus
SK: Imelovník biely
EN: Common snowberry
Popis pámelníku lékařského
Hustě větvený opadavý keř dosahující výšky dvou metrů. Listy jsou vstřícné, lysé, s krátkým řapíkem; čepel je okrouhle vejčitá, celokrajná, svrchu zelená a zespodu modrozelená, 2 až 6 cm dlouhá a 1 až 4 cm široká. Červenavě bílé květy vyrůstají v hustých hroznech, jsou pravidelné a pěticípé, objevují se v červenci až srpnu. Koruna je zvonkovitá, uvnitř hustě chlupatá a pětilaločná, barvou bílá a růžová. Plody jsou bílé kulovité bobule, jejichž dužina je světlá, vláknitě houbovitá a obsahuje 2 zrnka, na keři setrvávají až do zimy. Kalich má miskovitý tvar, jednotlivé cípy jsou trojúhelníkovité a asi 1 mm dlouhé. Kvete od června do srpna.
Použití a sběr pámelníku lékařského
Sbírá se především kořen, zřídkakdy plod (bobule), jejichž sběr je rozšířený v lidovém léčitelství.
V kořeni jsou přítomné látky, které markantně zvyšují obranyschopnost. Obsahuje například saponiny a třísloviny, v plodech kromě saponinů i alkaloid chelidonin. V rostlině je také sekoiridoid, flavonoidy a kyselina triterpenová.
Kořen má uplatnění v posílení imunity, aplikuje se však velmi výjimečně ve formě speciálně připraveného výtažku. Využití v samoléčbě se nedoporučuje, nelze tuto drogu podívat v žádné z obvyklých forem. Plody se osvědčily při potížích s močovými cestami a močovým měchýřem. Při zánětech těchto vylučovacích orgánů se berou 3 až 4 bobule denně po jídle a to 2 týdny. Pámelník má také uplatnění v homeopatii, kde se užívají bílé bobule, někdy i kořen. Pomáhá proti nevolnosti a proti zvracení. Plody pámelníku jsou však v jisté míře jedovaté, tudíž není vhodné překračovat denní dávkování, ve větší míře způsobuje bolesti žaludku, průjem, zvracení, horečku a únavu. Šťáva z bobulí může dráždit kůži.
Pěstování pámelníků lékařského
Pro pěstování je pámelník nenáročnou rostlinou. Vyžaduje slunné až polostinné stanoviště, kyselé až slabě zásadité půdy, suché až vlhké. Daří se mu i v chudých půdách. Je odolný k městskému i průmyslovému ovzduší.
Zajímavosti
Bílá barva není dána zvláštním barvivem, ale vzniká úplným odrazem světla na houbovité pletivo.