Ačkoli tato rostlina nepříjemně zapáchá, má své místo mezi lékařskými bylinami. Vědecké jméno kakostu znamená v překladu „jestřáb“, což je narážka na zobákovitý tvar plodu kakostu. Byl známý již ve starověkém Řecku.
Čeleď: kakostovité, LA: Geraniaceae
LA: Geranium robertianum, SK: pakost smradľavý, EN: Herb Robert
Popis kakostu smrdutého
Jednoletá až dvouletá bylina, dorůstá do výšky 50 cm, oddenek je tlustá a lodyhu má větvenou, přímou, často poléhavou a měkce oděnou. Válcovitá nebo hranatá lodyha má odporný pach. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, zpravidla trojčetné, dvakrát peřenodílné. Květy jsou po dvou sestaveny na dlouhých stopkách, jsou růžové, zřídkakdy bílé, v průměru mají asi 1 cm. Plody jsou poltivé, zašpičatělé, zobanité, obsahují pět plůdků, dlouhé přibližně 2 cm. Na hřbetní straně jsou plody porostlé bílými trichomy. Kvete od června do října.
Použití a sběr kakostu smrdutého
Jdeme-li sbírat kakost, sbíráme kvetoucí nať (možno i s kořeny). Sušíme ve stínu přirozeným teplem, uměle v maximální teplotě 40°C. V lékárnách se kakost neprodává, proto jsme odkázání pouze na vlastní sběr.
Mezi významné obsažné látky patří hořčina geranin, třísloviny a silice.
Kakost je především součástí čajových směsí k zastavení krvácení z nosu či plic, k zastavení průjmu a k léčení katarů trávicích orgánů. Také se používá na rozpuštění močových kamenů, proti bolestem močového měchýře a můžeme jej přidat do čaje proti kašli na uvolnění hlenů, při dně a revmatismu. Působí především uklidňujícím účinkem. Při vnějším použití se používá jako obklad či ve formě masti na otoky, kožní vyrážky, mokvající ekzémy a vředy.
Čajová směs proti průjmu
Namícháme směs nati kakostu, plodů/listů borůvky, nati mochny a kůry dubu v poměru 5:3:3:3. Dvě lžičky této směsi zalijeme 500 ml vroucí vody, přikryjeme a necháme 20 minut luhovat. Poté scedíme a čaj pijeme v několika dávkách asi za 4 hodiny, přitom nepřijímáme žádnou potravu.